Madonnino nové album Confessions II se setkalo s mimořádně pozitivním ohlasem. Kritici ho označili za její nejsilnější, nejsoudržnější a nejživější album za poslední dvě desetiletí. No, s tím můžete nesouhlasit...

Album, které vyšlo začátkem července, navazuje na album Confessions on a Dance Floor z roku 2005, jehož součástí byl i velký hit „Hung Up“. Madonna se také vrátila k elektronické taneční hudbě, house music a discu se stejným producentem, Stuartem Pricem.

Návrat však neznamená přímé znovuvydání původního alba. Confessions II zkoumá historii taneční hudby, ale také Madonnin vlastní život a kariéru. Album odkazuje na její raná léta v newyorských klubech, rodinné vztahy, ztráty a stárnutí ve světě, kde se od popových hvězd očekává neustálé přetváření.

Dobré recenze…

Album má na Metacritic průměrné hodnocení 80, deník The Guardian mu dal čtyři hvězdičky a označil ho za nejlepší album Madonny od jejího prvního alba Confessions on a Dance Floor. Clash ho popsal jako její nejenergičtější a nejneodolatelnější album za více než deset let.

Helsingin Sanomat udělil albu také čtyřhvězdičkové hodnocení a comeback označil za úspěšný. Podle recenze se Madonna na albu jeví jako sebevědomá, ale zranitelná vůdkyně tanečního parketu. Zejména druhá část alba připomíná její klíčová alba z 1990. let Erotica a Ray of Light.

Níže podepsaný z toho ale nebyl moc nadšený. Upřímně řečeno, zní to trochu jako druhořadá produkce. Chyběla kritikům ostrost...? No, je to otázka vkusu, ale když to srovnáte s největšími hity Madonny, nemyslím si, že to má stejný puls.

Tanec, nostalgie a osobní témata

Jednou z nejpřímočarějších klubových skladeb na albu je „Danceteria“, pojmenovaná po newyorském nočním klubu spojeném s Madonninou ranou kariérou. Píseň má stejnou podmanivou taneční energii jako její tvorba z 1980. let.

Ke konci alba se nálada mění. Fragile je o Madonnině zesnulém bratrovi Christopheru Cicconovi a The Test je spoluprací s její dcerou Lolou Leoni. V těchto písních zní Madonna intimněji a osobněji než za dlouhou dobu.

Jedna výhrada se v recenzích stále opakuje: album možná nemá okamžitě rozpoznatelný hit jako Hung Up. Šestnáctipísňový set byl také považován za trochu příliš dlouhý a někteří kritici poznamenali, že Madonnin šeptavý vokální styl se místy mění v manýru. Podle The Times má album až příliš mnoho repetitivních tanečních písní, ačkoli nejlepší momenty jsou silné a překvapivě osobní.

Celkově je vnímání stále jasné: Madonna se tentokrát nesnaží znít jako mladší umělci, ale znovu se dobývá hudební území, které si sama budovala.

Úctyhodná historie a neustálý inovátor popu

Madonna se na začátku 1980. let vyšplhala z newyorských tanečních klubů ke globální slávě s písněmi jako Holiday, Borderline a Lucky Star. Album Like a Virgin z roku 1984 ji etablovalo jako ústřední postavu popkultury.

Její vliv se nezakládal jen na písních. Madonna kombinovala hudbu, videa, módu, sexualitu a vědomě budovaný veřejný obraz způsobem, který změnil vnímání moderní popové hvězdy.

Jeho kariéra zahrnovala několik odlišných fází. Like a Prayer rozšířil jeho vyjadřování osobnějším směrem, Erotica ho přenesl do house a temnější klubové hudby a Ray of Light kombinoval elektronickou produkci se spirituálními a introspektivními tématy.

Madonnina tvorba měla z hlediska zvukové kvality mimořádně skvělá období. Z pohledu milovníka taneční hudby patří například Erotica, Ray of Light, Music a první Confessions on a Dance Floor k nejpůsobivějším popovým albům své doby. Jejich zvuk je velký, vrstvený a rytmicky přesný, ale zároveň je každé album jasně jedinečné.

V roce 2010 se MDNA, Rebel Heart a Madame X setkaly s poněkud smíšeným přijetím. Měly jednotlivé silné písně a odvážné nápady, ale celek byl často považován za fragmentovaný. Confessions II zní jako vědomý návrat k tomu, co Madonna dělá nejlépe: kombinování taneční hudby, silné vizuální identity a osobních témat.

Madonnina TOP 10

Seznam je nevyhnutelně částečně osobní, ale budiž. Like a Prayer, Into the Groove, Vogue, Frozen a Ray of Light jsou také obzvláště populární na předních příčkách žebříčků mezinárodních kritiků.

1. Into the Groove: Jako samotná taneční hudba téměř dokonalá píseň: jednoduchá, hypnotická a stále velmi účinná.

2. Like a Prayer: Píseň, která v sobě spojuje gospel, rock a pop, je hudebně i kulturně jedním z klíčových děl Madonniny kariéry.

3. Móda: Houseová klasika, která pronesla newyorskou taneční kulturu do globálního mainstreamového popu.

4. Zmrazené: Temná, vzdušná a mimořádně dobře zpracovaná píseň odstartovala sezónu Ray of Light.

5. Paprsek světla: Rychlá a euforická elektronická popová skladba, kde Madonnin hlas a produkce Williama Orbita plynule fungují dohromady.

6. Zavěšený: Taneční hit postavený na samplu skupiny ABBA v roce 2005 dokázal, že Madonna stále dokáže dominovat jak klubům, tak i popovým žebříčkům.

7. Žít, abys mohl vyprávět: Zdrženlivá a hutná balada, která už v 1980. letech ukázala, že Madonna je schopna mnohem širšího vyjádření než přímočarého tanečního popu.

8. Hlouběji a hlouběji: Jeden z vrcholů alba Erotica. House, disco a pocit osvobození se spojují do mimořádně efektivního celku.

9. Hudba: Minimalistický a originální elektronický klubový hit, který v roce 2000 nezněl jako nic jiného v mainstreamovém popu.

10. Dovolená: Jeden z prvních velkých hitů Madonny a stále jedna z jejích nejtrvalejších tanečních písní.

Confessions II sice neobsahuje tak jasnou novou klasiku jako Like a Prayer, Vogue nebo Hung Up, ale jako album se zdá, že Madonně vrátilo něco důležitějšího: její vlastní hlas a její místo jako nesporné královny tanečního parketu.

Dotaz

Video navíc

Madonnina časová osa: Každý skandál, každý hit, každá přestavba